Historie

Občanské sdružení Consonare - evangelické pozounové sbory, o.s., bylo oficiálně registrováno 27.11.2007. Nespadlo ovšem z nebe. Mezníkem byl 3.8.2003, kdy žhář zapálil evangelický kostel v Rumburku. Místní farář Filip Šimonovský se spolu se sborem vrhli na obnovu kostela. Tato událost zvedla vlnu solidarity i v blízkém Sasku. Rumburští navázali mnoho nových kontaktů a mezi nimi i se sborem v Jonsdorfu. Po dvou letech oprav se konala slavnost a na ní hrál německý pozounový sbor. "Nechcete si taky zkusit fouknout?" zaznělo neformálně po slavnosti. Někteří to zkusili a zjistili, že to není tak těžké. "Pojďme společně cvičit. My, vám půjčíme nástroje a poskytneme notový materiál, tu a tam přijedeme si s vámi zahrát", zaznělo tehdy z úst německých přátel. A tím se zrodil první pozounový sbor v Česku, v Rumburku.

Pozounová tradice v Sasku je velmi silná. Téměř každý sbor má svůj pozounový orchestr. Říká se mu pozounový, ale tvoří ho všechny plechové dechové nástroje. Tyto mobilní varhany doprovázejí zpěv evagnelických bohoslužeb.

Rumburský sbor našel podporu u Ministerstva kultury a Česko německého fondu budoucnosti k projektu šíření této pozounové misije i v České republice. V roce 2007 zaměstnal pana Tomaže Vajdu, studenta na lesní roh, aby objížděl přilehlé církevní sbory a inicioval vznik nových pozounových sborů. Tak se o pozounové práci doslechli v Jablonci nad Nisou, v České Lípě, v Třebenicích, v Ústí nad Labem, v Chomutově, v Lounech a na mnoha jiných místech. Někde vznikl i pozounový sbor. Už na začátk bylo jasné, že tuto práci je třeba nějak koordinovat a právě proto vzniklo občanské sdružení Consonare.

Consonare znamená souzvuk, soulad, souznění a v tom názvu je skryt i cíl činnosti sdružení. Nejde jenom o muziku, jde také o setkání, ve kterém se sdílíme, společně něco tvoříme, učíme se a předáváme.

Consonare bylo od svého počátku podporováno Saskou pozounovou misií, což je sdružení na německé straně, které poskytuje podobný servis sborům v Sasku. Na mnoha akcích nás němečtí přátelé podporují, přijedou a hrají s námi. Consonare podprouje i Českobratrská církev evangelická a vytrvale a s trpělivostí ho zve na různé akce.

Pozounová práce v Čechách je pořád v plenkách, ale každý se může připojit. Vzít do ruky pozoun nebo trubku může kdokoli a kdykoli. Nejsme žádní profíci... máme jiné cíle. Dávat ve známost dechovou duchovní hudbu, se všemi jejími chorály i modernějšími skladbami a tímto způsobem obohacovat společenský i církevní život v České republice.